✦ Anno Domini VII ✦ Království Čech ✦
Pivovar Slovanských Bájí
⚜
Tam kde se lesní víly napájejí rosou a vodníci filosofují o smyslu bažin — my vaříme pivo. Protože to dává větší smysl.
⚱ Poznat Naše Piva ⚱
✦ Anno Domini VII ✦ Království Čech ✦
Pivovar Slovanských Bájí
Tam kde se lesní víly napájejí rosou a vodníci filosofují o smyslu bažin — my vaříme pivo. Protože to dává větší smysl.
⚱ Poznat Naše Piva ⚱
V dobách, kdy kněžna Libuše věštila slávu Prahy, žili dva bratři. O Bivojovi slyšel každý — silák, co kance na záda hodil a donesl na Vyšehrad. Ale historie nespravedlivě mlčí o jeho bratru Chlastanovi, jehož hrdinství bylo sice méně atletické, ale o to strategičtější.
Chlastan byl mistrem světa v řešení konfliktů bez jediné kapky krve (pokud nepočítáme krev z nosu po pádu z lavice). Když se na obzoru objevil nepřítel nebo sousedský spor o mez, Chlastan nehasil oheň mečem. Pozval protivníka ke stolu. Měl dar výřečnosti, kterému nešlo odolat — dokázal přesvědčit i ty největší horkokrevníky, že tasit zbraně je barbarské a že skutečný chlap se pozná podle toho, kolik piva ustojí.
Chlastan měl totiž „plechový žaludek". Zatímco nepřátelé po pátém kousku začali podepisovat nevýhodné smlouvy a po osmém už jen nesrozumitelně mumlali o lásce k bližnímu, Chlastan seděl rovně jako svíce. Vyhrál každý spor, protože byl vždycky ten poslední, kdo udržel oční kontakt s hladinou.
Ale i Chlastanovo hrdinství mělo svou stinnou stránku. Jakmile padlo desáté pivo, v jeho žilách se probudila divoká krev předků. U desátého mu zhrubl hlas. U jedenáctého mu narostly štětiny a tesáky. Po dvanáctém se Chlastan proměnil v onoho bájného kance z Kavčích hor.
Nebyl to však kanec, co hledal žaludy. Byl to kanec, co hledal potíže. A právě zde se kruh uzavírá — legendy říkají, že Bivoj tehdy na Vyšehrad nepřinesl jen tak nějaké divoké prase, ale svého vlastního bratra, aby ho ze špičky vytrestal a nechal vystřízlivět.
Náš pivovar vaří pivo s úctou k Chlastanově diplomacii. Je tak dobré, že u něj vyřešíte každý spor. Ale pamatujte na starou legendu — po desátém už za své štětiny neručíme!
„Bivoj přinesl na Vyšehrad kance. Jenže ten kanec byl jeho bratr. Taková je cena dvanáctého piva." — Stará česká legenda, záhadně přesná
Každý džbán je zaklínadlem. Každý doušek příběhem. Každý ráno po — varováním.
Temné jako dubový les v noci bez měsíce. Vůně praženého sladu, pralesa a tajemství. Říká se, že kdo ho vypije celý, uvidí lesního skřítka. Říká se to, ale skřítky platíme sami.
Zlaté jako pole před žní, čisté jako srdce bohatýra (před bitvou). Lehké, osvěžující, s náznakem chmele ze sluncem zalitých svahů Středočeska. Ideální na to, aby Perun nestál nad vaším polem s blesky.
Uvařeno za úplňku, ochutnáváno za svitu ohně. Poznamenáno kořením z hradní zahrady, slámou z bohatýrových stájí. Hřeje od hlavy k patám — ve správném pořadí.
Věnováno bohyni zimy a smrti — protože život je krátký a pivo dobré. Hořkosladké jako slovanská pohádka, silné jako morena při jarním tání. Morana to schválila. Osobně.
Lehké, zákalné, svěží. Náš vodník Karel z rybníka pod pivovarem ho testoval osobně — prý nejlepší co pil od roku 743. Doporučuje pít u vody, ale ne do vody.
Silné jako hromový bůh na špatné náladě. IPA s hořkostí co dá smysl životu. Vhodné pro odvážné, rytíře, poutníky a ty, kdo přežili minulý Perunův Hrom. Pouze pro zkušené.
Vězte, že v Chlastanu jsou vítáni všichni — lidé i přespolní tvorové. Stačí zaplatit a nestrašit ostatní hosty (moc).
Sídlí v rybníce za pivovarem. Každý pátek chodí na Vodníkovu Slzu. Platí v rybách — ale tak čerstvých, že stojí za to. Neukazujte mu spodní prádlo, je to nezdvořilé.
Dohlížejí na kvalitu chmele v okolních lesích. Odměňujeme je Zlatou Žní a ponecháváme jim klid. Naše pivo od té doby chutná lépe. Náhoda? Nepochybně.
Schválně, komu by se chtělo vyvolávat konflikt v podniku, kde sedí drak? Rajmundo pije výhradně Svarogův Oheň — říká, že mu to připomíná domov. To bereme jako kompliment.
Přichází o zimním slunovratu zkontrolovat své pivo. Nikdy nic nekrade, ale vždy odchází s tajemným úsměvem. Snad v sudu nenechává kletbu. Snad.
Doručuje vzkazy od Perunovce — bohužel vždy za bouřky. Platíme ho Perunovým Hromem. Říká, že to není etické. Říkáme mu, ať se nestěžuje.
Pomáhá s bylinami pro speciální várky. Její recepty jsou nepřekonatelné, i když občas zaměňuje jed za koření. Proto ochutnáváme vždy sami nejdřív. Zatím vše přežili. Zatím.
Vydejte se k nám — ať jste člověk, víla, nebo vodník. Stůl pro všechny máme připravený.
| Pondělí | Vaříme pivo & hledáme ztracené čepice |
| Úterý | Diplomacie s vodníkem Karlem (nájemné v pivu) |
| Středa | Školení: Jak přežít 10. pivo bez kančích rysů |
| Čtvrtek | Příprava na páteční boje (mytí džbánů) |
| Pátek | Turnaj v překonávání Chlastana 🍺 |
| Sobota | Hostina u ohně — vyprávění legend |
| Neděle | Den klidu (některým roste zpět lidská podoba) |
⚠ Skutečnou otevírací dobu zjistíte u sládka Honzy — ta se mění podle měsíčních fází a nálady draka Rajmunda.